Ti, co letos nenašetřili na moře
A ti, co si nemyslí, že sůl je nad zlato. A ti, co jim stačí vidět semifinále Davis Cupu v televizi. A ti, co nehledají po Evropě své budoucí čtyřnohé příbuzné, i ti, co nepotřebují zkoušet, zda 22 stupňů a déšť vypadá všude stejně, tak ti všichni se dnes sešli na Dívčích hradech. Ale taky v Horoměřicích…
Nechtěli jsme si to přiznat, ale je to tak. Ivo, Fančo – chybí nám… vaše auto!
O co jde? Holky Tiché se takhle v půlce září rozhodly, že možný postup do finále Davis Cupu (po 29 letech!!!) je takový zážitek, že stojí za to ho vidět na vlastní oči. A odjely do Chorvatska. A SVP tu nechaly napospas… My ostatní jsme se pokusili převzít jejich svpí povinnosti, ale dopadlo to tak, že půlka se nás sešla na Dívčích hradech a zbytek jel rozveselit Eiby (je z Fančina odjezdu dost trudomyslná) do Horoměřic, protože neměla odvoz a pěšky se jí do Prahy nechtělo.
Grupa z Magmabony určitě poreferuje o horoměřické vycházce, na mně je napsat pár řádků o té pražské. Sešli jsme se na Dívčákách hned po ránu ve složení: Maggie, Kira a Tabi Qwandoyky, Dar, Dantheo a já. Po cestě se k nám postupně přidal bílý ovčák (Canny tobě by se nelíbil, byl fakt bílej) a trio pointrů (z těch jsem ale povětšinou viděla jen šmouhy, asi mají v zadku vrtuli). Teď by se slušelo omluvit se za můj minulý titulek „S chlapama končím!“… Nekončím! To bych přišla o Dara, což by mi asi utrhlo srdce. No a Dantíček se mi taky dost zamlouval. Suma sumárum, dnešní venčení se vážně vyvedlo. Krásné počasí, veselé holky Qwandoyky, gentlemani k pohledání a ti hoši s raketami se do toho finále vážně dostali!
PS Holky, popravdě… chyběly jste nám dost! Vaše organizační schopnosti, dochvilnost, skákání přes kůlíky, foťák, historky a tak. :-)