Nazdar, jsem Perla!
Dneska si beru aktualizaci na paškál já. Ségry chrápou (nechápu, co je tak unavilo) a já se cítím osvíceně. No teda spíš se mi rozsvítilo, Muňák mě totiž vzal tlapou po hlavě. A kdo zná Moon, ví, co její ladné třiačtyřicítky dovedou. Na druhou stranu, jsem sice malá, ale sebekritická. Vím, že jinak mě zastavit nešlo a i tohle pomohlo jen na pár minut.
Ale vezmu to popořádku. V předáváku se psalo, že som zvedavá všadebolka, čo je za každú lumpáren. To sedí! I pod tu kopku pozitívnej energie bych se podepsala. Mám celkem kliku, že mě přidělili právě sem. Tahle smečka má s podobnými týpky zkušenosti, přeci jen tu bydlí tetka Honey, a to je mistr, pokud jde o vymýšlení kravin. Je slavnější než Charlie Chaplin, ale jestli si nepotrpíte na klasiky, tak si ji představte jako toho labradora z Marley a já. A pak tu vegetí starší ségra Moon. Prý je to autistka, což nevím, co je, ale veselá je taky až běda. Navíc umí máchat tou packou líp než Nadal.
No a teď jsem tu i já a jsem fakt šťastná. Běhám, skáču, koušu, štěkám, vrčím, kvílím a nikoho to nestresuje ani neznepokojuje. To je výhoda, když vás dají do trochu trhlé rodiny, kde mají s něčím takovým zkušenosti.
Jo a mám vám sem přidat pár fotek z mého prvního dne tady. Je na nich jasně vidět, jak se vyvíjel náš lehací pořádek. Zítra vám sem hodím fotky z venku, panička mi ušila obleček (ten z butiku pro čivavy mi je zatím velký). Ano, to je ta panička, co si v sedmé třídě v dílnách prošila prst na Minerva Bobbin. Takže se máte na co těšit! A já taky. :-)
Tě pic, ale nebojte, ještě o mně uslyšíte.