Fanča je zraněná a popravdě řečeno, trochu to prožívá. Původně třímilimetrová ranka na polštářku se jí vepsala do mozku jako „půl nohy pryč“, a tak bylo potřeba ji trochu rozveselit. Přeci jen je tu listopad a všichni jsme se báli, aby se Fančina – zatím jen sebelítostivá – nálada nezměnila ve skutečnou podzimní depresi. A povedlo se! Jako canisterapeutka jsem se osvědčila, navíc mé dílo bylo korunováno plnou taškou laskomin, které Fanče přivezla panička z výstavy.

A propos – moji páníčkové dnes byli také na výstavě. Po návratu domů mi zvěstovali, že pro mě mají něco, co mi vrátí léto do duše. Čekala jsem pytel stejné náplně jako dostala Fanča – uši, šlachy, žaludky, játra, kostičky. Jenže z našeho vaku vypadlo kempinkové křeslo, co mi svou barevnou kombinací málem vypálilo oči. No nevím, spíš než návrat do léta mi to připadalo jako trest za to, že já jsem veselá ažaž, ročním obdobím i bebíčkám navzdory. :-)

Reportáž z ranní canisterapeutické procházky na Dívčích hradech najdete u maroda. A samozřejmě gratuluji veleúspěšným členům SVP! Všechny přihlášené (Kira, Canny i Melinka) na mezinárodku do Letňan dnes stanuly na bednách!