Viva la família Stuchlík–Pánková
Kdyby neexistovali mobily, lopaty, tažné lano a páníčkové od holek Qwandoyek, venčila bych se kus od Štěchovic ještě teď. Vezla jsem tam pár komplimentů skoro mamině Kiře, která, ač ještě v rodinném balení, vypadá výborně! Na místo srazu jsme se vyplazili celkem v pohodě, horší to bylo při cestě zpátky.
Dobrou půlhodinku si páníček nechtěl připustit, že sám tohle asi nevyřeší. Hrabal rukama, kopal nohama, válel se po zemi a u toho tvrdil, že se snaží vyprostit auto ze závějí (spíš si myslím, že prostě jen neudržel nervy na uzdě, auto se totiž nepohnulo ani o centimetr). Já byla v pohodě, dokonce jsem přiložila tlapku k dílu, protože jsme hrabošili v místě bývalé skládky. :-) Nakonec páníček svolil, že povoláme Qwandoya četu, která solidárně odložila příbor a dorazila nám na pomoc. Děkujeme! I za krásnou procházku.