Týdenní report s pořadovým číslem I.
Fanča ještě neví, ale už tuší. Z deníku venkovanek. Veterinářka až do domu. Moon řádí jako černá ruka. Kája a Disney Channel. Poslední klidné místo dobyto. Zajímají-li vás detaily k těmto mezníkům uplynulého týdne, čtěte dál.
Fanča ještě neví, ale už tuší
V úterý přijela na návštěvu Fanča. Byla jsem nadšená. Už jsem si potřebovala promluvit s někým, kdo nečůrá na koberec a čte Dostojevského. S Fančou jsme si vždycky rozuměly, asi taky proto, že se v našich domovech – pokud šlo o psy – celkem spokojeně počítalo jen do jedné. To zděšení, které se ovšem objevilo ve Fanynčiných očích při pohledu na Moon, bych vám nepřála vidět. Ve vteřině jí došlo, že tohle už nemůže být náhoda a rok 2010 se, s největší pravděpodobností, i pro ni stane zlomovým. Reportáž a krásné fotky z Fančiny návštěvy najdete u ní na stránkách.
Z deníku venkovanek
Spolu s Moon přišla i další novinka – život na venkově. Sice jsme ho zahájily dny, kdy teploměr neukazuje víc než deset stupňů, padají kroupy a hodin bez deště je pomálu, ale i tak je to fajn. Chodíme na procházky k Labi, honíme kachny a válíme se v blátě, na zahradě hrabeme a pomáháme s jarní úpravou záhonů. Jak se tu líbí dvounožcům, bych se i zeptala, ale nechci je rušit – tráví teď dost času se svými novými přáteli, pračkou a mopem.
Veterinářka až do domu
Péče o ostatní psy v naší vesnici spočívá v hromadném očkování vztekliny na návsi, nátěru boudy jednou za pět let, doplnění vody do kýblu na dvorku a kuřete na smetaně do misky. Není divu, že když se sem přistěhují dvě rr dámičky, co mají navíc občanky, a chtějí i tetanovku, vítá je místní veterinářka s dojetím ve tváři. Přijela za námi až domů, Muňo dostalo pigáro, já mastičku na kousanec (ne od Moon, ty se hojí podstatně líp než ty od muchniček), dvounožci zaplatili kovákama a paní veterinářka nám z auta ještě dlouze mávala.
Moon řádí jako černá ruka
Říkají dvounožci. Mně to, že všude bezhlavě lítá, skáče a hrabe, všechno kouše a trhá a vůbec nespí, dost imponuje. Přestože mám uši, klouby a ocas jako řešeto, přestože okupuje všechny pelechy i postel, přestože počůrala můj oblíbený odpočinkový koberec, přestože mi fluše do misky s vodou a leze do té s jídlem, přestože smí to, co já ne, přestože se teď u nás mluví hlasitěji a vzrušeněji, přesto všechno mi Moon připadá zábavná.
Kája a Disney Channel
V rámci socializace a umravnění Muňa přijela na návštěvu sestřenka Kája. Páníčkové si od jejího pobytu hodně slibovali, přeci jen Karolína dokáže odrovnat i mě. Jenže se šeredně spletli. Kája objevila, že v rámci nějaké reklamní akce chytáme Disney Channel. Navíc našla v lednici kolu a v mrazáku pizzu a rázem bylo po zájmu o štěňátko. Jenže to si to udělalo trochu samo – hned na úvod se do Káji zakouslo a zacuchalo jí vlasy tak, že jsme jich deset centimetrů po obou stranách museli ustřihnout.
Poslední klidné místo dobyto
Lhala bych, kdybych nepřiznala, že si občas potřebuju od Moon odpočinout. K tomu jsem využívala sedačku, jediné místo, kam se Muňo ještě nedostane. Oprava – nedostalo. Ovšem jaké bylo moje překvapení, když se mi včera zdálo, že mě něco na sedačce kouše do čumáku. Jenže to nebyl sen! Moon, pokud si dobře vypočítá rozběh, dolétne až na pohovku. A tak skončily mé slastné chvilky klidu.
Fotoprůřez uplynulým týdnem ve fotogalerii: