Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp
Velitelka FanTýmu zorganizovala pro SVP krásný výlet na Říp. Ale jak se říká, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán, tak i tentokrát to klaplo. My, co jsme se k plánování víkendového programu postavili čelem (tj. pyskovali jsme, kde že jsou instrukce a detaily k sobotnímu programu), jsme z Řípu jeli rovnou domů na pozdní oběd, zatímco FanTým si střihnul nemilou zajížďku.
Ale popořádku. Instrukce pochopitelně došly zavčasu, a tak jsme se pod Řípem sešly ve složení: FanTým (Fanča a Týna), Magmabonky (Conny, Brassila a Melinka), Canny a naše dvě maličkosti. Nápad navštívit Praotce Čecha mělo vícero pejskařů, takže jsme cestou potkali několik skupinek čtyřnožců (já i Brassila jsme si mezi nimi chtěly najít ženichy, ale bylo nám to znemožněno). Poctivě jsme vyšláply až na vrchol, došly na vyhlídku (dle Lady zrovna toto bylo naprosto zbytečné, protože to bylo samý dokopec), dvounožci posvačili a my jsme se mezitím kosily a prozkoumávaly místní terén. Zpáteční cestu jsme absolvovaly po červené a těsně před koncem, když dvounožci už začínali dělat „óch a ách, to byl ale pěkný výlet“, staré matadorky (kromě mě, já jsem na tohle prostě nepoužitelná) vypíchly zajíce přesně před čumáky našich mladých nadějí (Muňáno a Týna). Ty zvedly hozenou rukavici se vší vervou a zajocha následovaly. Vrátily se sice za chvilku, ale Týnka si cestou pustila žilou. FanTým tak místo domů na kafíčko svištěl do Vetcentra pro pár stehů na tlapinku.
Týnce přejeme brzké uzdravení; Brassile, aby se jí německý seladon líbil a velitelce FanTýmu děkujeme za hezký výlet.
A ještě malá odbočka – svět je malý, a tak za humny bydlí Můnin bráchanec Kája. V pátek jsme si s ním vyšli na procházku a abychom se nedostali do řečí, garde nám dělala Fanča s Týnou. Fotky a reportáž najdete zde.